Austrálie vytlačuje Čínu ze svého odvětví vzácných zemin
Austrálie již podruhé vytlačuje čínské investory ze svého odvětví vzácných zemin – a tím ukazuje, jak vážně Západ mezitím bere globální konflikt o suroviny.
Již v roce 2024 donutila Canberra čínské akcionáře, aby prodali své podíly ve společnosti Northern Minerals. Nyní se situace opakuje: dalších šest investorů spojených s Čínou má prodat své podíly. Rychlost, s jakou se v sektoru surovin formují nové geopolitické mocenské bloky, se tak znatelně zvyšuje.
Západ buduje vlastní dodavatelské řetězce surovin
V centru pozornosti stojí projekt Browns Range společnosti Northern Minerals v Západní Austrálii. Tam se nachází ložisko Wolverine, jedno z nejvýznamnějších nalezišť dysprosiu a terbia mimo Čínu. Tyto těžké vzácné zeminy se používají mimo jiné pro vysoce výkonné magnety, senzory, lasery, větrné turbíny a moderní obranné technologie. Čína dosud ovládá téměř celé zpracování těchto těžkých vzácných zemin.
Právě proto USA a Austrálie tento projekt nyní masivně podporují. Již loni na podzim uzavřely obě země dohodu o surovinách v hodnotě 8,5 miliardy dolarů, aby se staly nezávislejšími na Číně. I Evropa mezitím usiluje o užší spolupráci s Austrálií. Teprve v březnu uzavřela EU dohodu o volném obchodu, která má evropským podnikům zajistit lepší přístup k australským surovinám.
Wolverine-Depot v centru pozornosti
Ložisko Wolverine je považováno za jedno z nejvýznamnějších australských ložisek oxidu dysprosia a oxidu terbia. Právě tyto těžké vzácné zeminy jsou klíčové pro vysoce výkonné magnety, větrné elektrárny, senzoriku, lasery a moderní obranné technologie. Strategický význam tohoto projektu pro západní dodavatelské řetězce je proto značný.
Není tedy náhodou, že Austrálie odrazuje čínské investory právě v případě společnosti Northern Minerals. Canberra a Washington tento projekt stále více považují za strategický stavební kámen trhu se surovinami mimo čínskou kontrolu.
Listopad by se mohl stát bodem zlomu
Tento vývoj nabývá na významu v souvislosti se současným sporem ohledně čínských vývozních povolení pro vzácné zeminy. V listopadu vyprší platnost stávajícího povolení pro určité vývozy vzácných zemin na Západ. Jak to bude dál, není jasné.
USA se již připravují na další eskalaci: od ledna 2027 by již nemělo být povoleno používat čínské materiály v americkém obranném průmyslu. Kritické suroviny se tak stále více stávají geopolitickým nástrojem moci.
Vzniká druhý trh
Tlak na Čínu vyvolává na Západě stále silnější protitlak. Krok za krokem vzniká samostatný trh mimo čínskou kontrolu. Ten by v budoucnu neměl být určován čínskými cenami, ale spíše nabídkou, poptávkou a geopolitickými riziky na Západě.
Problém spočívá v tom, že zpracování těžkých vzácných zemin, jako je dysprosium a terbium, se stále téměř výlučně soustřeďuje v Číně. Svět surovin se tak stále více ubírá směrem ke dvěma odděleným systémům s odlišnými cenovými strukturami: jeden pod čínským vlivem – a druhý, který Západ teprve začíná budovat.