Grónsko za každou cenu? Proč se Trump stává globální hrozbou

Ačkoli ještě ani nenastoupil do úřadu, tento 78letý muž se již prezentuje jako imperialista, který se chvástá vojenskou silou. Na tiskové konferenci ve svém sídle na Floridě se Trump oddává imperialistickému snu o tom, že by Grónsko případně připojil k USA i vojenskými prostředky, pokud by se nákup ostrova nezdařil. V tom samém duchu je i jeho příspěvek na vlastní sociální síti Truth Social: Trump tam sní o tom, že by i Kanadu, bohatou na suroviny, přetvořil v 51. stát USA. Tyto výroky o Grónsku a Kanadě naznačují, že Trump vnímá mezinárodní politiku jako jakousi hru o moc, v níž silné národy vyvíjejí tlak na ty slabší.

Zasněžený obr mezi Arktidou a Atlantikem, kde je více ledu než země, více sobů než lidí a kde se zdá, že se čas zastavil. Co tam Donald Trump chce? Už během svého prvního funkčního období chtěl Grónsko koupit. Jedním z nejdůležitějších důvodů je jistě led, který se kvůli klimatickým změnám pomalu stahuje. Kromě ropy a plynu, ale také zlata, diamantů, uranu, zinku a olova se pod ním objevují hned tři rozsáhlá ložiska vzácných zemin, jako je oxid neodymu a oxid dysprosia. Tato skupina kovů patří mezi 34 surovin, které EU pro Evropu označila za „kritické“, a na ostrově se jich nachází celkem 25. Pro Trumpa je to skutečný poklad, protože USA disponují rafinériemi, které dokážou z rudy získávat cenné magnetické kovy, a tím se stát nezávislejšími na Číně. Kromě toho ustupující led odkrývá nové obchodní trasy a na Grónsku se nachází důležitá vojenská základna. Ta umožňuje USA větší kontrolu nad mořem, které spojuje evropské země NATO s Ruskem.

Existuje však jeden problém: Gróňané se nechtějí stát Američany. Kalaallitové, jak si říká 56 000 původních obyvatel ostrova, si naopak přejí zachovat svou značnou nezávislost. Formálně sice patří k Dánsku, ve skutečnosti jsou však autonomní. To znamená, že by mohli sami rozhodovat o své státní příslušnosti, tedy o tom, zda chtějí i nadále patřit k Dánsku jako zvláštní zóna, nebo se stát součástí USA. Trump junior nedávno ostrov navštívil a rozdával jídlo bezdomovcům, aby ti jednoho dne hlasovali pro to, aby se stali Američany. Až se talíře vyprázdní a volební lístky se později objeví na stole, je však otázkou, zda si na to ještě vzpomenou. Koneckonců jde jen o jedno jídlo výměnou za zemi plnou nerostného bohatství – člověk si to trochu připomíná dřívější výměnné obchody, kdy se skleněné korálky vyměňovaly za zlato.

Hrozba Donalda Trumpa, že nelze vyloučit vojenské intervence, silně připomíná znění mnoha projevů Si Ťin-pchinga. Ve skutečnosti můžeme předpokládat, že čínský státní představitel sleduje Trumpovo chování stejně jako reakci EU na něj. Stejně jako Grónsko je totiž i Tchaj-wan zemí se zvláštním statusem, která vzbuzuje zájem kvůli své poloze a vyráběným produktům, v tomto případě technologicky vyspělým polovodičům. Trump se zřejmě snaží dokázat, že USA umí imperialismus. Evropa může a měla by dokázat, že drží pohromadě.