Nová čínská blokáda vývozu: Hrozí světové ekonomice kolaps dodávek lithia a galia?

Čína dále rozšiřuje svou strategickou kontrolu – možná s prozíravým předvídáním nadcházející Trumpovy éry. V reakci na Bidenova omezení týkající se špičkových čipů nyní Čína omezuje technologie, které mají zásadní význam pro výrobu lithiových baterií a rafinaci galia. Tyto suroviny jsou nepostradatelné nejen pro elektromobilitu, ale také pro výrobu polovodičů a high-tech produktů. Bez těchto kritických kovů by globální výroba baterií i polovodičů mohla utrpět citelný úder.

V rámci „čipové války“ s USA zavedla Čína již v prosinci 2023 podobná vývozní omezení pro vzácné zeminy – kovy, které jsou rovněž klíčové pro výrobu high-tech produktů, elektromobilů a v neposlední řadě také pro obranný průmysl. Toto rozhodnutí, které lze vnímat jako možnou odvetu za Bidenova omezení v oblasti polovodičů, nejenže otřáslo globálními trhy, ale vedlo také k eskalaci obchodních konfliktů mezi USA a Čínou. Nejnovější oznámení, které se nyní týká také lithia a galia, musíme chápat jako další krok v tomto geopolitickém sporu, v němž jde o nic menšího než o celosvětovou technologickou nadvládu.

Lithium, surovina pro výrobu baterií, a gallium, kov nezbytný pro polovodičový průmysl, hrají ústřední roli v klíčových průmyslových odvětvích. Zatímco lithium je nepostradatelné zejména pro elektromobilitu a skladování energie, gallium je klíčovým materiálem pro výrobu polovodičů, které jsou nezbytné téměř ve všech elektronických zařízeních a v komunikačních technologiích.

Čína ovládá nejen velkou část celosvětové produkce těchto materiálů, ale také technologické procesy nezbytné pro jejich rafinaci. Podle údajů serveru Statista pocházelo v roce 2023 přibližně 98 procent celosvětové primární produkce gallia z Číny, což této zemi propůjčuje obrovskou tržní sílu. Také technologie pro rafinaci lithia budou stále více pod kontrolou Číny, což této zemi zajistí téměř bezkonkurenční postavení.

Dopady těchto plánovaných vývozních omezení jsou výrazně pociťovány i v Evropě. Evropská unie na tuto situaci reagovala již před několika měsíci a vyzvala výrobce hliníku a zinku, aby přezkoumali své výrobní kapacity pro kritické kovy, jako je gallium. Evropský kovoprůmysl je nyní pod tlakem, aby vyvinul vlastní alternativy a stal se tak nezávislejším.
Eurometaux, zastřešující organizace evropského kovoprůmyslu, zdůraznila, že takováto transformace vyžaduje značné investice. Průmysl musí nejen investovat do nových technologií, ale také zohlednit vysoké náklady na energii v Evropě, které konkurenceschopnost ještě více zatěžují. Podobně silný tlak vyvíjí i průmyslové sdružení European Aluminium, které poukazuje na nutnost zajistit ekonomickou udržitelnost výrobních procesů, než bude možné ziskově vyrábět vedlejší produkt, jako je gallium.

Současná omezení vývozu zapadají do širšího kontextu eskalujících obchodních válek mezi Čínou a USA. Na začátku prosince 2023 uvalila Čína na USA rozsáhlý zákaz vývozu důležitých surovin, jako jsou gallium, germanium a antimon. (Jak jsme informovali) USA na tento krok reagovaly zavedením nových cel na čínské solární produkty, což napětí ještě více vyostřilo. Obě země bojují nejen o přístup na trhy, ale také o technologickou převahu v klíčových odvětvích. Přitom se navzájem předhánějí v zavádění stále přísnějších sankcí.

Pokud by Čína tato nová vývozní omezení zavedla, mělo by to dalekosáhlé důsledky pro globální průmysl. Podniky, které jsou závislé na lithiových bateriích, například výrobci elektromobilů a úložných řešení, by se mohly potýkat s výraznými výrobními omezeními. Omezení by mohlo zasáhnout i polovodičový průmysl, protože gallium je klíčovým materiálem pro výrobu mikročipů.

Západní průmyslová odvětví, zejména v USA a Evropě, musí nyní investovat do vlastních výrobních kapacit a alternativních dodavatelských řetězců. Výzva však zůstává obrovská: bez čínského know-how a zdrojů potrvá roky, než západní země budou schopny dosáhnout srovnatelné konkurenceschopnosti.

Ohlášená omezení vývozu ze strany Číny jsou pouze dalším krokem v pokračujícím „pingpongu“ sankcí. Uvolnění situace po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se spíše nedá očekávat.– Můžeme tedy předpokládat, že strategické manévry v globální šachové partii o suroviny, technologie a geopolitickou moc budou pokračovat. Mezinárodní společenství nyní stojí před výzvou připravit se na potenciální omezení a najít způsoby, jak se stát nezávislejšími. To však nebude možné bez značných investic a politických opatření. Mezitím zůstává otázka, jak se bude dále měnit globální obchod a mocenské poměry, napínavým tématem pro nadcházející roky.