Odklon od jaderné energie se draze vyplatil
Válka na Ukrajině nás všechny velmi vyděsila. Opravdu, zasáhlo nás to až do morku kostí. Mnozí se obávali, že v zimě už nebudeme mít plyn a budeme muset mrznout. Naštěstí se nic z toho nestalo, protože naše vláda zareagovala včas. Ale i když nakonec všechno dopadlo dobře, v Německu jsme si z této situace vzali ponaučení: už nikdy se nevystavovat takovému vydírání a závislosti na energetických surovinách jiných zemí.
To se snadněji řekne, než udělá. Plány Roberta Habecka na úsporu energie, kterým jsme naslouchali, zatímco jsme s obavami sledovali stav zásob plynu, totiž vyžadují obrovské množství nových surovin. Více než 90 % technologických kovů a vzácných zemin použitých ve větrných elektrárnách a solárních panelech pochází z Číny. Tato země je však, stejně jako Rusko, známá tím, že nebere příliš vážně územní suverenitu jiných států. Vzhledem k situaci s Tchaj-wanem mají tedy Německo a ostatní státy EU oprávněný zájem na tom, aby se staly nezávislejšími i v oblasti technologických kovů a vzácných zemin.
Vysoce rizikové technologie vs. vysoce rizikové závislosti
V kontextu těchto narůstajících závislostí odstavila německá vláda 15. dubna poslední tři dosud v provozu zbývající elektrárny. Tento odklon od jaderné energie se může vyplatit draho. Nejenže se tím staneme ještě více závislí na Číně a na dovozech zkapalněného zemního plynu z Kataru, ale navíc budeme muset dovážet černé uhlí z Kolumbie, abychom kompenzovali odklon od jaderné energie. Jdeme krokem zpět!
Jistě, mnoho argumentů hovoří proti jaderné energii, jak byla dosud využívána. Ale i v této oblasti se výzkum neustále vyvíjí. Již v 70. letech proběhl v Německu experiment s reaktory na tekutou sůl s thoriem, které mají mnoho výhod. Zatímco dřívější reaktory energeticky využívají pouze 2 % uranu, reaktory na tekutou sůl dokážou využít 90 % použitého thoria. Díky tomu vzniká mnohem méně odpadu. Ten má navíc poločas rozpadu pouhých 300 let, což je ve srovnání se 100 000 lety u uranového odpadu ze starých reaktorů značné zlepšení. Především jsou však reaktory na bázi tekutého soli a thoria mnohem bezpečnější. Druhá Fukušima je proto extrémně nepravděpodobná. Proč tedy nebyla tato technologie v pořadu Anne Wills o odklonu od jaderné energie ani zmíněna?
Jaderné elektrárny je třeba modernizovat, ne odstavovat!
Podle organizace Öko-Institut e.V. je důvodem nepřehledná technická a finanční rizika. Přesněji řečeno, při experimentu s reaktorem na tekutou sůl a thorium v roce 1987 došlo k „incidentu“. Reaktor byl proto odstavován, protože v důsledku vynuceného a tudíž nesprávného zasunutí palivové tyče došlo k rozbití palivových kuliček. Při tom vznikl grafitový prach. Při neúspěšném pokusu o jeho odstranění došlo k úniku malého množství radioaktivity do okolí. Celá událost však nebyla ani zdaleka katastrofou v rozsahu Fukušimy. Bezradné mlčení ohledně této technologie tedy není opodstatněné.
Thorium se získává z monazitové rudy, která často obsahuje i velké množství vzácných zemin. Tým společnosti Noble Group nedávno navštívil v Jižní Africe důl, ve kterém se již dříve těžilo thorium a vzácné zeminy. Pokud by se tento důl stal evropským smluvním partnerem a obnovil svůj provoz, výrazně by to posílilo zásobování Evropy surovinami důležitými pro budoucnost.
Konstatujeme: Katastrofy jako Fukušima a válka na Ukrajině představují určitou motivaci k hledání nových řešení. Co kdybychom se však místo toho zaměřili na preventivní opatření založená na optimismu vůči výzkumu a na otevřenost vůči novým technologiím? Tak by se například daly staré reaktory „modernizovat“ pomocí thoriové technologie.
Samostatné plánování navíc přináší určitý pocit klidu a jistoty. Díky tomu přestanete neustále jen reagovat. I VY se aktivně rozhodněte, jak chcete žít, a investujte do vzácných zemin. Ty nabízejí dobré šance na atraktivní výnosy, a to včetně bezdaného nákupu a bezdaných zisků po uplynutí jednoroční doby držení.