Osm miliard lidí – poptávka po surovinách roste zejména ve městech

Na naší planetě žije osm miliard lidí. Názory na to, zda je to dobrá nebo špatná zpráva, se liší. Jisté však je, že bez neustálého technologického pokroku by tento vývoj nebyl možný.
Od roku 1950 až po současnost se počet obyvatelstva díky dosaženému pokroku téměř zečtyřnásobil. Tento exponenciální růst podle OSN povede k tomu, že do roku 2037 bude na světě již 9 miliard lidí a v roce 2080 by jich mělo být dokonce 10,4 miliardy. Právě tento populační růst tvoří základní hnací sílu boomu v oblasti surovin. Vždyť čím více lidí je, tím více zdrojů potřebují.
Lidstvo se mění v městskou bytost. Obzvláště rychle rostou města v rozvojových zemích s vysokou porodností. V hledání práce se stále více lidí stěhuje do městských oblastí. Od roku 2007 žije na celém světě více lidí ve městech než na venkově. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat: zatímco v roce 1950 obývala městské oblasti ani ne třetina obyvatel, do roku 2050 se tento poměr podle všech předpokladů obrátí. Problémem je, že obyvatelé měst spotřebovávají více zdrojů než lidé na venkově.
Život ve městech pohání poptávku po technických výrobcích. Obyvatelé měst si většinou přejí mít vlastní mobilní telefon, pračku a brzy i elektromobil. Kromě toho jsou zapotřebí suroviny pro rozšiřování sítí 5G a později 6G, stejně jako pro kabeláž pro internet. Ten podle Mezinárodní telekomunikační unie využívá pět miliard lidí, tedy přibližně 63 % světové populace. Vysoká poptávka po surovinách by tedy měla ještě nějakou dobu přetrvávat.
Aby naše planeta vůbec unesla 10 miliard lidí, musí se podařit přechod od uhlí, ropy a plynu k obnovitelným zdrojům energie. V loňském roce bylo celosvětově vypuštěno 38 miliard tun skleníkových plynů. Takhle to dál pokračovat nemůže. Přechod na energetické kovy indium, gallium, germanium a oxid neodymu, které se používají při výrobě solární a větrné energie, je proto již hotová věc. Jenže zatím nikdo neví, jak takovou množství surovin zajistit dostatečně rychle. K úspěšné energetické transformaci stále chybí 300 miliard eur v podobě přislíbených investic do výrobních kapacit potřebných kovů – a to jen do roku 2030! Kromě toho má monopol na tyto suroviny hrstka autokraticky řízených zemí. Více než 90 % vzácných zemin a přibližně 70 % technologických kovů se stále vyrábí v Číně.
Zůstáváme optimističtí. Skladováním technologických kovů a vzácných zemin podporujeme bezpečnost dodávek pro evropský průmysl, zejména pro ten, který vyrábí „zelenou“ energii. Kromě toho tímto způsobem nabízíme investorům výhodný produkt, včetně bezdaného skladování a bezdaného prodeje, jakož i zabezpečení investičního majetku podle dosud nejvyšších bezpečnostních standardů. Atraktivní výnosy lze očekávat v každém případě!