Pentagon zadal průmyslu zakázku na těžbu galia
Od 1. srpna může Čína teoreticky kdykoli omezit nebo dokonce zcela zastavit dodávky germaniu a galia. V případě germaniu je Pentagon na takový scénář připraven. Pro případ nouze si vytvořil nouzovou rezervu, která vystačí na několik měsíců. Zcela jinak to vypadá u galia. V tomto případě je americká vláda doslova na suchu. Aby byla připravena na výpadky v dodávkách, pověřuje Pentagon americké a kanadské firmy získáváním galia z elektronického odpadu a odpadů z výroby polovodičů.
Závazky firem vyplývající ze zákona o obranné výrobě (Defense Production Act)
Pentagon se v této souvislosti opírá o zákon o obranné výrobě (Defense Production Act, DPA), americký zákon přijatý v roce 1950 v souvislosti s korejskou válkou. Ten umožňuje nařídit průmyslovým podnikům výrobu zboží, které je zásadní pro obranu země. Nejpozději od konce roku by měly být upřednostněny zakázky na získávání galia. Již nyní se plánuje spolupráce s Lockheed Martin Corp., americkým zbrojním a technologickým koncernem. Ten sice neprovozuje vlastní doly, ale dokáže získávat gallium z polovodičů, které odebírá od různých firem. Podle zprávy agentury Reuters se však zdroje těchto firem částečně nacházejí v Číně. Recyklace dosud nebyla v DPA zahrnuta, má však být do zákona začleněna v rámci brzké novelizace.
Galium je nepostradatelné pro obranné systémy
Ministerstvo obrany tají jak plánovanou výši investic, tak množství gallia, které má být uskladněno. Co však nemůže utajit, je velký vojenský význam tohoto technologického kovu: gallium dokáže vést vysoké napětí při vysokých teplotách. Hraje klíčovou roli v radarových systémech jak na lodích, tak na pevnině při obraně proti leteckým útokům, střelám a dronům. Jako součást telekomunikační techniky, polovodičových čipů a LED diod je z obranné technologie nepostradatelný. Stejný názor zastává i Arun Seraphin, výkonný ředitel Emerging Technologies Institute, které je součástí Národní asociace obranného průmyslu (National Defense Industrial Association) odpovědné za vojenskou technologii. Předpokládá, že omezení dodávek by zpomalilo výrobu obranných systémů nebo by způsobilo prudký nárůst jejich nákladů.
Na jaké další kovy Pentagon ještě zapomněl?
Tento případ ukazuje, že gallium je více než jen „zelený“ energetický kov pro elektromobily a solární články. Obranyschopnost celých kontinentů závisí na množství gallia, které je k tomu k dispozici. Pro investory by mohla být zajímavá otázka: Jaké další kovy Pentagon ještě zapomněl naskladnit? Rhenium pro pancéřování vozidel? Hafnium pro jaderné ponorky? Nebo indium, jehož cena právě stoupá, pro obrazovky v kancelářích? Kromě gallia a germania nabízejí všechny tyto kovy soukromým investorům dobrou příležitost investovat do v současnosti nejatraktivnější třídy aktiv na trhu – a to navíc z velké části bez daní.