Přichází teď „Metal-NATO“?
Dobré 4 dny před zavedením čínských vývozních omezení na vzácné zeminy (nyní už zbývají jen 3) západní země budují mezinárodní finanční síť pro zajištění surovin. Rozvojové banky a úvěrové pojišťovny partnerských zemí mají spojit síly se soukromým sektorem, aby prostřednictvím projektů zaměřených na těžbu, zušlechťování a recyklaci kritických kovů, jako je oxid dysprosia, dosáhly větší nezávislosti na jednotlivých zemích, jako je Čína. Odborníci hovoří o „kovové NATO“.
Alternativní dodavatelské řetězce pro kovové suroviny
Členové Minerals Security Partnership (MSP) představili novou finanční síť v rámci Valného shromáždění OSN. Finanční odborníci v tom vidí dobrý způsob, jak diverzifikovat dodavatelské řetězce kovových surovin, jako je gallium a oxid neodymu. MSP, jejíž členem je i Německo, byla založena v roce 2020 jako sdružení 14 států a EU z iniciativy USA. Jejím cílem bylo a je zajistit bezpečnost dodávek surovin důležitých pro energetickou transformaci, jako je gallium, pro které sdružení hledá nové zdroje nezávislé na Číně, která je lídrem na trhu. Dosud MSP podporuje 10 projektů, mezi nimiž je i projekt vzácných zemin Dubbo australské společnosti Strategic Materials, který by mohl dodávat vzácné zeminy po dobu 20 let.
Obrovské finanční prostředky na těžební a rafinérské projekty
Německá vláda teprve nedávno zřídila fond pro suroviny v hodnotě přes jednu miliardu eur. (Jak jsme již informovali)
Zatímco tento fond byl s „pouhou“ miliardou eur relativně skromně financován, prostřednictvím nové mezinárodní finanční sítě by mohly do těžebních a rafinérských projektů proudit obrovské objemy peněz. Ačkoli zatím nejsou k dispozici přesná čísla, odborníci spekulují, že v rámci celé organizace budou uvolněny neuvěřitelné částky. Podle spolkového ministerstva hospodářství má tato finanční síť fungovat paralelně s fondem pro suroviny.
Důležité i přes riziko: průzkumné projekty
Za Německo se do projektu zapojily státní rozvojová banka KfW a pojistitel úvěrů Euler Hermes ze skupiny Allianz. Ty by mohly samy rozhodovat, zda je pro ně financování konkrétního projektu přijatelné, či nikoli. To by mohlo být přínosem zejména pro mladé průzkumné a těžební projekty, které by v rámci fondu pro suroviny nebyly zohledněny. Zatímco Peking již několik let rozvíjí po celém světě v mnoha státech významné průzkumné projekty, pro německou spolkovou vládu byly takové investice často příliš riskantní. Uvidíme, zda se to v nejbližší době změní. A i v případě úspěšného průzkumu může trvat až 15 let, než bude možné vzácné zeminy, jako je oxid terbia, těžit a uvést na trh. Západní státy mají v této oblasti obrovskou potřebu se učit a dohánět zpoždění, ale alespoň se něco děje.