Svět se zabývá závislostmi, my jednáme! Andreas Kroll odpovídá na otázky deníku „Berliner Zeitung“
Obchodní válka mezi USA a Čínou probíhá přesně podle anglického rčení „Tit for Tat“. V překladu to znamená „krok za krokem“ nebo také: „Co mi dáš, to ti vrátím“.
V deníku „Berliner Zeitung“ hovoří odborník na suroviny a finanční analytik Andreas Kroll o „pingpongu sankcí“ mezi USA a Čínou a o nutnosti nového přístupu v Německu.
Kritické kovy se vyskytují ve všech klíčových technologiích
Technologické kovy, jako je galia, a vzácné zeminy, jako je oxid dysprosia, se dnes používají ve všech klíčových technologiích s velkým potenciálem do budoucna: energetická politika a zelená elektřina, jaderná fúze, superčipy, umělá inteligence, kvantové počítače a lékařská technika. Z tohoto důvodu se pozornost tisku stále více upírá na naše skladové prostory surovin Freeport Berlin-Brandenburg. Na tiskové konferenci vysvětluje odborník na suroviny Andreas Kroll, jak se od ruské invaze na Ukrajinu výrazně zvýšila také poptávka ze strany zbrojního průmyslu. Důvod: Bez těchto kovů dnes nelze vyhrát žádnou válku ani bránit žádnou zemi.
Kdo má vzácné zeminy, může se bránit
Kdo si to uvědomuje, pochopí také, že o suroviny s dvojím využitím, jako jsou kovy gallium a germanium, které Čína reguluje, se vede stále tvrdší boj. Kdo je má, je připraven se bránit; kdo je nemá, je bezbranný. Indium, gallium a germanium, ale i vzácné zeminy, jako je oxid neodymu, jsou nepostradatelné jak pro počítačovou techniku v přesných zbraních, tak pro radarové protiraketové štíty. To vědí jak USA, tak Čína. Válka sankcí mezi těmito dvěma velmocemi proto nabývá na intenzitě.
Čína by mohla „vyhladovět“ americký zbrojní průmysl
Svou závislostí na klíčových surovinách z Číny podstoupily USA vysoké bezpečnostní riziko. Čína by totiž teoreticky mohla „vyhladovět“ americký zbrojní průmysl. To Čína USA dává najevo, když se například pokoušejí zablokovat Číně přístup k vysoce kvalitním čipům. I kdyby se totiž USA podařilo Číně odepřít přístup k vysoce kvalitním mikročipům, suroviny pro jejich výrobu by stále pocházely z Říše středu. A pokaždé, když USA uvalily cla nebo zavedly jiné sankce, Čína reagovala kontrolami vývozu kritických kovů, naposledy u vzácných zemin, jako je oxid neodymu. Tyto opatření platí od 1. října 2024.
Nové myšlení díky závislostem
Rostoucí viditelnost závislostí změnila západní a tím pádem i německé myšlení. Američané financují státní zásoby gallia a germania, přičemž vše hradí ministerstvo obrany. V Africe soupeří Austrálie, Čína, USA a Kanada o vzácné zeminy, jako je terbium. Evropa však dosud nečinila žádné kroky. Francie a Itálie alespoň zřídily fondy v řádu miliard na projekty v oblasti surovin. Také ministerstvo hospodářství pod vedením Habecka iniciovalo fond pro suroviny ve výši jedné miliardy dolarů, který má spravovat banka KfW (jak jsme již informovali). To jsou dobré a důležité kroky pro budoucí těžební a recyklační projekty. Tyto kovy však potřebujeme již nyní.
Německá železná rezerva
Na trh působí tlak především zvýšená výroba zbraní. Ceny vzácných zemin například s velkou pravděpodobností od října prudce vzrostou. Navzdory zvýšené poptávce ze strany obranného sektoru vycházíme z toho, že války o suroviny se nevyplácejí a že mírový světový obchod je lepší alternativou. Doufejme, že se světová situace brzy uklidní, aby bylo možné přijmout správná rozhodnutí. Do té doby je naše pečlivě střežená zásoba surovin v Německu naší železnou rezervou.
Verze tohoto článku z deníku „Berliner Zeitung“ je k dispozici také na MSN.