Tchaj-wan v pasti surovin: Až světu dojdou čipy

David Acker: Co se stane, když svět přestane dostávat čipy?

Andreas Kroll: Nejprve by zareagovaly burzy – a to velmi prudce. Současný boom v oblasti umělé inteligence závisí na několika málo společnostech, jako jsou Nvidia, TSMC a ASML, a také na velkých hyperscalerech, kteří investují miliardy do nových datových center. Pokud by došlo k výpadku výroby čipů na Tchaj-wanu, základ těchto očekávání růstu by se začal otřásat.
Poté by šok zasáhl reálnou ekonomiku. Společnosti by se snažily zajistit si ještě dostupné výrobní kapacity. Smartphony, počítače a servery by zdražily, první výrobní linky by mohly zastavit provoz. Ve střednědobém horizontu by to postihlo téměř všechna moderní průmyslová odvětví: od automobilového průmyslu přes zdravotnickou techniku až po zbrojní průmysl.
Přitom by světu nedošly všechny čipy. Právě v oblasti vysoce vyspělých logických čipů je však TSMC zdaleka nejdůležitějším smluvním výrobcem. Samsung a Intel by krátkodobě nedokázaly takový výpadek nahradit. Takové kapacity nelze jednoduše spustit stisknutím tlačítka.

David Acker: Jedná se zde o běžné kontroly vývozu – nebo o začátek cílené hospodářské blokády Tchaj-wanu?

Andreas Kroll: Zatím bych o blokádě nemluvil. Formálně pozorujeme přísnější kontroly, delší prověrky a zpožděné schvalování. Materiál také nadále proudí z pevninské Číny na Tchaj-wan.
Z politického hlediska je však tento vývoj pozoruhodný. Peking považuje Tchaj-wan za součást Číny. Veřejně oznámené zastavení dodávek by bylo s tímto postojem těžko slučitelné. Zpožděné celní odbavení a přísnější prověřování jednotlivých případů naopak umožňují vyvíjet ekonomický tlak, aniž by bylo nutné oficiálně vyhlásit blokádu.
Vidím v tom proto především další zpřísnění nástrojů v technologickém a obchodním konfliktu mezi Čínou a Západem.

David Acker: Tento obchodní konflikt mezi Čínou a Západem sahá až do prvního funkčního období Donalda Trumpa. Jakou roli v něm následně sehrála Bidenova vláda a zákon CHIPS Act?

Andreas Kroll: První rozsáhlá americká omezení vznikla již během prvního Trumpova funkčního období. Zvláště jasně to bylo vidět na příkladu společnosti Huawei a při rozšiřování sítí 5G. Tehdy si Peking uvědomil, jak moc je Čína závislá na americkém softwaru pro návrh čipů, západních výrobních zařízeních a zahraničních výrobcích polovodičů.
Bidenova vláda tuto politiku výrazně zpřísnila. Obzvláště výkonné čipy a určitá zařízení pro jejich výrobu již nesměly být do Číny dodávány vůbec, nebo jen v omezené míře. Zákon CHIPS Act měl zároveň vybudovat nové výrobní kapacity v USA.
Čína dnes reaguje zrcadlově: Západ kontroluje čipy a výrobní zařízení, Peking kontroluje kritické suroviny a meziprodukty. Obě strany útočí tam, kde je dodavatelský řetězec protivníka obzvláště zranitelný.

David Acker: Mohla by Čína ochromit výrobu čipů na Tchaj-wanu prostřednictvím surovin a speciálních materiálů, aniž by ostrov vojensky blokovala?

Andreas Kroll: V zásadě ano. Zda by k tomu stačily dodávky, kterých se to v současné době týká, však zatím nelze seriózně posoudit.
Výroba polovodičů patří k nejkomplexnějším dodavatelským řetězcům na světě. Vyžaduje nejen křemík, ale také vysoce čisté chemikálie, speciální plyny, křemenné výrobky, optické komponenty a řadu kovů. Pokud dojde k výpadku byť jen jediného kvalifikovaného materiálu, může se za určitých okolností zastavit celý výrobní proces.
Rozhodující přitom často není pouze množství dostupných surovin, ale také požadovaná čistota a způsob zpracování. Vysoce specializovaného dodavatele nelze nahradit jiným ze dne na den.

David Acker: Pokud Čína bude i nadále vyvíjet tlak: Co by se stalo okamžitě, co po několika týdnech a co v dlouhodobém horizontu?

Andreas Kroll: Nejprve by vzrostly ceny a nejistota. Zákazníci společnosti TSMC by soupeřili o dosud dostupné výrobní kapacity a snažili by se zajistit dodávky svých nejdůležitějších produktů.
Po několika týdnech či měsících – v závislosti na skladových zásobách a konkrétních materiálech, kterých se to týká – by mohly vypadnout první výrobní linky. Výrobci by pravděpodobně nejprve vyhradili nedostatkové čipy pro obzvláště ziskové nebo strategicky důležité produkty.
Z dlouhodobého hlediska by Samsung, Intel a další společnosti vybudovaly dodatečné kapacity. To však trvá roky, stojí miliardy a automaticky nenahrazuje kvalitu výroby a zkušenosti společnosti TSMC. Delší výpadek na Tchaj-wanu by proto nebylo možné zcela kompenzovat.

David Acker: Jak dlouho by taiwanský polovodičový průmysl dokázal překlenout úplné přerušení dodávek těchto materiálů?

Andreas Kroll: Na to lze z vnějšího pohledu jen stěží poskytnout spolehlivou odpověď. K tomu bychom museli znát přesné požadavky na materiál a skladové zásoby jednotlivých výrobců. Společnosti s takovými informacemi zacházejí z dobrých důvodů jako s přísně důvěrnými.
Kdo veřejně prohlásí, že mu určitý materiál vystačí už jen na pár týdnů, odhaluje zákazníkům, konkurentům a možná i politickým aktérům svou největší slabinu. Je to trochu jako u státních zásob obranných raket: potvrzuje se jejich význam, ale nutně se nezveřejňuje přesný rozsah těchto zásob.

David Acker: Které strategické suroviny a materiály jsou tímto vývojem postiženy nejvíce?

Andreas Kroll: V současné době se hovoří především o materiálech na bázi germania, vysoce čistých křemenných výrobcích a určitých permanentních magnetech. Germanium se mimo jiné používá v infračervené optice, fotonice a technologii optických vláken. Vysoce čisté křemenné komponenty hrají důležitou roli ve výrobě polovodičů a v příslušných výrobních zařízeních.
Velký strategický význam má také gallium. Je potřebné především pro spojovací polovodiče, jako je arzenid galia a nitrid galia – například ve vysokofrekvenční technice, výkonové elektronice a v radarových a 5G aplikacích. Křemík zase tvoří základ většiny moderních procesorů. Oba materiály plní odlišné funkce, a proto nejsou bez dalšího vzájemně zaměnitelné.
Obecně platí, že suroviny hrají roli téměř v každé fázi dodavatelského řetězce polovodičů. Zvláště kritická je fotolitografie. Právě zde se setkávají stroje společnosti ASML, vysoce výkonná optika společnosti Zeiss a řada dalších specializovaných dodavatelů. Tento dodavatelský řetězec je z technologického hlediska v krátkodobém horizontu téměř nenahraditelný.

David Acker: Má Tchaj-wan alternativní dodavatelské řetězce? Kdo by mohl v krátkodobém horizontu nahradit Čínu?

Andreas Kroll: V současné době je to nesmírně obtížné. Malou část své spotřeby by Tchaj-wan mohl pokrýt prostřednictvím mezinárodních obchodníků, jako jsme my, nebo z existujících skladových zásob. To by však bylo pouze krátkodobé řešení – podle mého odhadu nanejvýš na tři měsíce.
Polovodičový průmysl potřebuje gallium v nejvyšších stupních čistoty – v závislosti na použití až 8N, tedy 99,999999 procenta. Takovou kvalitu nelze nahradit libovolně a už vůbec ne v krátkodobém horizontu. K tomu je třeba dodat: Čína v současné době ovládá daleko více než 90 procent celosvětové produkce primárního gallia, a tím i klíčový počátek dodavatelského řetězce.
Jiné země sice pracují na vybudování vlastních dolů a nových rafinérských a zpracovatelských kapacit. Než však z toho vzniknou spolehlivé dodavatelské řetězce v průmyslovém měřítku, uplynou ještě roky. Pro případ akutního výpadku dodávek to není řešení.

David Acker: Jak vysoká by byla ekonomická škoda? Lze to srovnat s nedostatkem polovodičů z roku 2021?

Andreas Kroll: Krize v oblasti čipů z roku 2021 byla jen předzvěstí. Tehdy chyběly určité polovodiče, a přesto se jen v Severní Americe vyrobilo o zhruba 2,3 milionu vozidel méně. Součástky v hodnotě několika dolarů zabránily dokončení výrobků v hodnotě desítek tisíc dolarů.
Rozsáhlý výpadek na Tchaj-wanu by navíc zasáhl řadu vysoce vyspělých a na míru zákazníkům přizpůsobených čipů, pro které v krátkodobém horizontu neexistují žádné alternativní výrobní kapacity. Ekonomická škoda by proto byla podstatně větší a rychle by se rozšířila téměř do všech hodnotových řetězců.
K tomu by se přidala i politická dimenze: zastavení tchajwanského čipového průmyslu způsobené nedostatkem surovin by výrazně vyostřilo napětí mezi Čínou a Západem – zejména USA. Z krize v zásobování by se velmi rychle mohla stát mezinárodní bezpečnostní krize.

David Acker: Pane Krolle, moc děkuji za vaše názory a za rozhovor.

Společnosti Noble BC a Noble Elements se společně zasazují o bezpečné zásobování surovinami a odolné, co nejvíce nezávislé dodavatelské řetězce v Evropě.

Ještě nemáte dost surovin a geopolitiky? Podrobnou analýzu naší závislosti na čínské surovinové moci přináší kniha „Kokain průmyslu“ od Andrease Krolla a Andrease Pietsche. Ukazuje, jak se USA a Čína krok za krokem navzájem bojují prostřednictvím kontrol čipů a omezení dodávek surovin – a jaké důsledky má tento konflikt pro Evropu.