Tři investiční strategie – jeden důsledek: Proč se komodity stávají klíčovým základem
Finanční experti z Londýna a Singapuru doporučují pro volatilní trhy tři strategie: investice do infrastruktury namísto jednotlivých cenných papírů, zaměření na komodity namísto akcií a větší diverzifikaci mimo USA. Na první pohled se tyto přístupy zdají odlišné. Ve skutečnosti však všechny vedou ke stejnému výsledku: Už nejde o to sázet na vítěze, ale o to kontrolovat základ, na kterém tito vítězové stojí. Ve světě geopolitických napětí, technologických změn a křehkých dodavatelských řetězců se posouvá těžiště. O úspěchu nerozhoduje další akcie, ale přístup ke zdrojům, bez nichž nic nefunguje.
Suroviny jsou novou infrastrukturou
Strategie „Picks & Shovels“ doporučuje nekupovat vítěze daného trendu, ale infrastrukturu, která za ním stojí. Ta však začíná dříve, než si mnozí myslí – a to přímo u surovin samotných. Technologické kovy a vzácné zeminy tvoří základ klíčových průmyslových odvětví, jako jsou elektromobilita, umělá inteligence, energetika a obrana.
Bez materiálů, jako jsou oxid yttria, gallium, indium nebo germanium, nemohou fungovat ani moderní polovodiče, ani vysoce výkonné systémy.
Prvky jako oxid praseodymu nebo oxid dysprosia jsou zase nezbytné pro magnetické technologie v elektromotorech a větrných elektrárnách, zatímco antimon se používá v aplikacích kritických z hlediska bezpečnosti a v energetických systémech.
Suroviny – zejména kritické suroviny, jako jsou vzácné zeminy a technologické kovy – tedy nejsou pouhými meziprodukty, ale představují první stupeň průmyslové infrastruktury. Kdo do nich investuje, nezaujímá pozici v jednom konkrétním odvětví, ale na základně celého globálního hodnotového řetězce.
Skutečná diverzifikace znamená hodnotu
Další radou je investovat do surovin v širokém spektru. Ne každá investice do surovin však ve skutečnosti odráží samotné suroviny. Mnoho investorů sází na akcie těžebních společností nebo ETF zaměřené na suroviny, které v první řadě odrážejí situaci podniků, a nikoli samotnou fyzickou podstatu surovin. Vzniká tak závislost na rozhodnutích managementu, nákladech na těžbu, politických zásazích a podmínkách financování – tedy na faktorech, které s reálným nedostatkem surovin často souvisejí pouze nepřímo.
Skutečná diverzifikace vzniká teprve tehdy, když je v centru pozornosti fyzická podstata. To platí zejména pro investice do vzácných zemin a technologických kovů. Investice, která je přímo vázána na dostupnost, poptávku a nedostatek, se řídí jinými, stabilnějšími zákonitostmi než podnik. Suroviny samy o sobě nepředstavují riziko platební neschopnosti – jejich hodnota vyplývá z jejich nepostradatelnosti v průmyslových procesech.
Přiveďme tyto kovy do Evropy
V návaznosti na konflikt s Íránem odborníci očekávají poklesy na akciových trzích a doporučují omezit investice v USA a globálně přehodnotit své pozice. To, co se na první pohled jeví jako riziko, je ve skutečnosti strategickou příležitostí.
Nejde jen o diverzifikaci – nyní nastal ten správný okamžik, abychom přivedli tvorbu přidané hodnoty zpět do Evropy. Když se kapitál stahuje z nadhodnocených trhů, vzniká prostor pro přesun do reálných hodnot. Právě v tom spočívá příležitost: pro Evropu se přístup ke klíčovým surovinám stává klíčovou ekonomickou otázkou.
Investice do technologických kovů a vzácných zemin znamená víc než jen rozhodnutí o složení portfolia. Znamená to dopravit fyzické suroviny tam, kde budou v budoucnu potřebné. Kdo si zajistí přístup již nyní, nejenže se chrání před nejistotami na trhu, ale také si zajistí místo na počátku další fáze průmyslové tvorby hodnot.
Politico se zabývá zásobami surovin – a my to zařazujeme do kontextu
Poslední zpravodaj Politico se zabývá tématem, které podtrhuje strategický význam surovin: omezení bezcelního skladování dovážených kovů v celních skladech. Tento vývoj by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro investory i průmysl.
Dosud byl tento model ústřední součástí trhu se surovinami. Investoři mohli nakupovat vzácné zeminy a technologické kovy v zahraničí, skladovat je bez daní a v případě potřeby je prodávat průmyslu. „V současné době pomocí těchto skladů, které jsou díky finančnímu sektoru dobře zásobené, pokrýváme potřeby německého průmyslu, který již není zásobován z Číny,“ vysvětluje Andreas Kroll. Rozhodnutí omezit tento model je podle něj „v současné světové situaci naprosto necitlivé“.
Dopady přesahují rámec kapitálového trhu: „Investiční toky, skladovací kapacity a tím pádem i strategicky důležité zásoby surovin se přesouvají do zahraničí.“ Tento posun by mohl dále zkomplikovat přístup Evropy ke kritickým surovinám – což je riziko, které znovu upoutává pozornost na význam fyzických zásob a strategického skladování.
Poptávka předčila prognózy – 300% nárůst cen v důsledku strukturálního nedostatku
Všechny tři strategie směřují ke stejnému jádru. O úspěchu investice nerozhodují prognózy, ale přístup. Kdo se zaměří na základ tvorby hodnoty, snižuje svou závislost na tržních cyklech, částečně se odpoutává od spekulativních bublin a investuje do strukturálních úzkých míst namísto do krátkodobých trendů.
Tento nedostatek se dnes týká technologických kovů a vzácných zemin. Poptávka roste, nabídka zůstává omezená – a reakce trhu na tuto situaci je již dlouho patrná: vývozní omezení ze strany dominantních těžebních zemí způsobila v posledních šesti letech nárůst cen kritických surovin o více než 300 procent. Tento nárůst cen není krátkodobým jevem, ale důsledkem strukturálního nedostatku.
K tomu se přidává dlouhodobý cyklus: Mnozí pozorovatelé trhu předpokládají, že současný cyklus komodit bude ještě po dobu 15 až 18 let charakterizován rostoucí poptávkou a strukturálním nedostatkem. Právě z toho vyplývá udržitelná hodnota.
Důsledné provádění
Modely, které sázejí na fyzické aktiva, tuto myšlenku přímo zohledňují. Příkladem je struktura společnosti Seltene Erden AG. Zde směřuje většina kapitálu přímo do fyzicky skladovaných kovů, zatímco portfolio je široce diverzifikováno napříč několika kritickými prvky vzácných zemin, jako jsou neodym, praseodym nebo dysprosium. Důraz není kladen na jednotlivé „vítěze“, ale na samotný strukturální nedostatek.
Tento přístup tak spojuje několik prvků, které jsou v klasických strategiích často posuzovány odděleně: infrastrukturu, diverzifikaci a reálnou hodnotu. Investoři neinvestují do očekávání, ale do fyzicky dostupných, klíčových surovin.
Stále větší význam přitom nabývá další aspekt: ochrana přístupu. Díky sídlu v Lichtenštejnsku nabízí společnost Seltene Erden AG dodatečnou diverzifikaci podle zemí. V prostředí rostoucí regulace totiž rozhoduje nejen vlastnictví, ale také zajištěný přístup v rozhodujícím okamžiku.
Rozhodující změna úhlu pohledu
Skutečná změna nespočívá v jednotlivých trzích, ale v myšlení. Je třeba se přestat ptát, co by mohlo vzrůst, a zaměřit se na to, co je nezbytně potřebné. Proč investovat do vzácných zemin? Protože jako kritické suroviny tvoří základ moderních technologií a jejich nabídka je strukturálně omezená.
V nejistém světě nerozhoduje nejrychlejší trh, ale nejstabilnější základ. A ten začíná u fyzicky dostupných kritických surovin.