Válka v Íránu tlačí cenu zlata dolů – a zároveň ji posiluje
Cena zlata je v současné době pod tlakem a dosáhla nejnižší úrovně za poslední měsíce – v některých případech již devátý obchodní den v řadě. I když se stále drží nad hranicí 4 000 dolarů za trojskou unci, zejména v březnu se ukázalo, že tento drahý kov byl slabý a dočasně ztratil více než sedm procent.
Co se za tím skrývá? Geopolitické napětí a rostoucí ceny ropy byly v minulosti považovány za spolehlivé faktory ovlivňující poptávku po zlatě. Tentokrát se však zdá, že tato logika neplatí – nebo se jedná pouze o zdánlivý rozpor?
Od historického maxima k sestupnému trendu: Proč je zlato pod tlakem
Ještě na začátku roku 2026 dosahovalo zlato nových historických maxim. S vypuknutím konfliktu v Íránu se však situace obrátila. Tento pokles není náhodou, ale výsledkem komplexní souhry faktorů: Rostoucí ceny ropy pohánějí poptávku po americkém dolaru, posilují tuto klíčovou měnu – a krátkodobě tlačí cenu zlata dolů. Zároveň vyšší ceny energií podněcují obavy z inflace a vyvolávají očekávání růstu úrokových sazeb. V takovém prostředí, kde zlato nenabízí žádné průběžné výnosy, klesá jeho atraktivita.
Často přehlížený faktor: V turbulentních dobách se zlato cíleně prodává, aby se vyrovnaly ztráty v jiných třídách aktiv – právě proto, že se s ním lze po celém světě obchodovat rychle a snadno. I státy v takových fázích sahají ke svým rezervám: Rusko například v poslední době zintenzivnilo prodej zlata, aby pokrylo výdaje související s válkou a potřebu likvidity.
Silnější dolar – chátrající základy
Síla amerického dolaru není ani tak známkou nezranitelnosti, jako spíše důsledkem jeho klíčové role v globálním obchodu s ropou. V krizových obdobích roste poptávka po ropě – a tím automaticky i po americké měně.
V pozadí se však rýsují alternativy: Čína prostřednictvím petro-juanu prosazuje systém, v němž se suroviny stále častěji obchodují mimo dolarovou zónu. Zároveň tato země již desítky let masivně rozšiřuje své zlaté rezervy.
Důsledek: Dolar zůstává silný, ale není nedotknutelný. A čím více klesá důvěra ve stávající struktury, tím důležitější je neutrální hodnotová kotva. Zlato právě tuto roli přebírá.
Zlato pod tlakem – nebo strategická příležitost?
Pohled do minulosti ukazuje jasný trend: V 70. letech 20. století cena zlata vystřelila z přibližně 35 na více než 800 dolarů za unci – což představuje nárůst o více než 2 000 %. I během finanční krize v roce 2008 zlato nejprve pokleslo o zhruba 30 %, než se v následujících letech téměř zdvojnásobilo.
Krize u zlata často vedou ke krátkodobým propadům – které pak mohou vést k o to silnějším vzestupům. Kdo sleduje celkový vývoj a rozpoznává opakující se vzorce, nemusí v aktuálním poklesu cen vidět hrozbu, ale možná v něm dokonce rozpozná strategickou příležitost. Zlato totiž často nabývá na významu v dobách geopolitického napětí a rostoucích systémových rizik – právě tehdy, kdy je bezpečný přístav nejvíce potřebný.