Velký boj o svět zítřka: Jak USA a Čína soupeří o nadvládu

USA nedávno rozmístily na Filipínách vysoce vyspělý systém protilodní obrany – pouhých 300 kilometrů od Číny. Toto opatření jasně ukazuje rostoucí geopolitické napětí mezi oběma supervelmocemi, které směřují ke konfrontaci nejen v vojenské, ale i v technologické a ekonomické oblasti a v otázce zajištění zdrojů.

V oblasti umělé inteligence (AI) zůstává technologický náskok USA, podporovaný společnostmi jako OpenAI, Google a Nvidia, nezpochybnitelný. USA dominují se 109 velkými jazykovými modely, zatímco Čína vyvinula pouze 20 takových modelů. Přesto Čína díky státem podporovaným projektům dosahuje rychlého pokroku. Model AI „DeepSeek“ překvapil odvětví svou vysokou účinností a způsobil propad akcií společnosti Nvidia. To ukazuje, jak kontroly vývozu ze strany USA stimulují čínské inovace. USA Číně znemožnily přístup k vysoce kvalitním čipům, zejména k výkonným modelům Nvidia H800 a A800, což Čínu donutilo vyvinout vlastní alternativy a dosáhnout pokroku.

Čína dominuje v počtu přihlášek patentů v oblasti umělé inteligence a masivně investuje do výzkumu a vzdělávání. Téměř polovina (47 %) špičkových světových vědců pochází z Číny, ačkoli mnozí z nich odcházejí do USA. Zatímco však Čína vyniká v optimalizaci stávajících technologií, USA vedou v oblasti základních a transformativních inovací.

Ten, komu se nakonec podaří úspěšně propojit umělou inteligenci, superpočítače a kvantové počítače, pravděpodobně získá rozhodující technologickou převahu. Strategický a bezpečnostněpolitický význam má v tomto kontextu také schopnost prolomit šifrovací systémy. Pouze ten, kdo v této oblasti bude mít náskok, může v dlouhodobém horizontu získat kontrolu nad komunikací, bezpečností dat a kritickou infrastrukturou.

I v oblasti jaderné fúze mezi sebou národy vedou intenzivní soutěž. USA zaznamenaly v roce 2022 historický průlom v rámci projektu National Ignition Facility, kde se poprvé podařilo dosáhnout čistého energetického zisku. Energetická náročnost však kvůli neefektivním laserovým systémům zůstává i nadále výzvou.

Čína naopak ohromuje svým reaktorem „EAST“, který zahřál plazma na 120 milionů stupňů Celsia a udržel jej ve stabilním stavu po dobu více než 17 minut – což je světový rekord. Současně Čína staví zařízení CFETR (plánované dokončení do roku 2035), které bude největším laserovým fúzním zařízením na světě a svou velikostí o 50 % převýší americké National Ignition Facility. Čínské koordinované státní plánování naráží na inovace v USA poháněné soukromým sektorem, jako je například společnost Helion Energy, která chce do roku 2028 dodávat elektřinu z jaderné fúze.

Zajištění surovin hraje v tomto boji o moc stále důležitější roli. Umělá inteligence, technologie baterií a polovodičový průmysl jsou závislé na kritických surovinách. Klíčovou roli hrají zejména gallium, germanium a vzácné zeminy, jako je oxid praseodymu. USA těží ze strategických partnerství se zeměmi bohatými na suroviny, zatímco Čína se snaží dohnat tento náskok rozšiřováním globálních obchodních vztahů a státními investicemi. Dominance Číny ve zpracování těchto surovin a schopnost je efektivně vyvážet jsou rozhodující pro její konkurenční výhodu. Přesto však přetrvávají nejisté obchodní vztahy a závislost na dovozech, které by mohly kriticky ovlivnit vytrvalost Číny na mezinárodní scéně.

USA jsou technologickým lídrem v oblasti robotiky, kde společnosti jako Boston Dynamics nebo Tesla vyvíjejí pokročilejší humanoidní roboty, jako je „Optimus“. Sériová výroba však zatím není na obzoru. Čína naopak sází na škálovatelnost a nákladovou efektivitu. Společnosti jako Fourier Intelligence dosáhly s roboty „GR-1“ první sériové výroby humanoidních robotů, které nacházejí uplatnění především v péči o seniory nebo v průmyslu. S 40% podílem na trhu předstihují čínské robotické společnosti USA, jejichž podíl činí 30 %.

Čínská populace se rychle zmenšuje a stárne. Míra závislosti osob starších 65 let vzroste do roku 2050 na 58,8 %, přičemž na jednoho důchodce připadne pouze 2,4 pracujících. V roce 2024 bude tento poměr činit 5,4 : 1. Stárnutí populace by mohlo výrazně zatížit hospodářský růst a stabilitu Číny.

Naproti tomu USA zaznamenávají mírný růst počtu obyvatel. Díky vyšší imigraci a porodnosti vzroste počet obyvatel USA do roku 2050 z 345 na 381 milionů. Míra závislosti v USA vzroste pouze mírně na 2,7 : 1, což poskytuje stabilnější základ pro ekonomiku a inovace.

V globální soutěži už dávno nejde jen o technologické inovace. O tom, kdo si udrží převahu, rozhoduje přístup ke klíčovým surovinám, demografické trendy a strategické investice. USA si svou průkopnickou roli zajišťují díky inovační síle, zatímco Čína zaujímá svým dlouhodobým plánováním a expanzí. O tom, kdo bude nakonec úspěšný, rozhodne to, kdo dokáže stanovovat standardy, efektivně kombinovat technologie jako umělá inteligence a superpočítače a strategicky i udržitelným způsobem kontrolovat suroviny. Schopnost obejít šifrovací systémy by také mohla rozhodujícím způsobem naklonit misky vah ve prospěch jedné z těchto dvou zemí. Nejde jen o inovační sílu, ale o absolutní kontrolu nad základy zítřejšího světa.