Více než 2 miliony tun vzácných zemin ročně: Vietnam jako vycházející hvězda, nebo falešná zpráva z Číny?
Vietnam by se mohl stát novou velkou nadějí Evropy v oblasti surovin, pokud jde o vzácné zeminy nepocházející z Číny. Podle některých článků tato země plánuje do roku 2030 zvýšit svou produkci vzácných zemin na 2,02 milionu tun ročně. Jedná se o neuvěřitelný záměr, jehož realizace je vzhledem k zdlouhavým procesům spojeným s otevřením nových dolů jen těžko představitelná. Možná však autorům této zprávy nejde o překonání základních fyzikálních zákonů, ale o manipulaci s cenami vzácných zemin, po nichž je silná poptávka.
565krát více tun vzácných zemin
Podle americké geologické služby (US Geological Survey) Vietnam již zvýšil svou těžbu vzácných zemin ze 400 tun v roce 2021 na 4 300 tun v roce 2022. Jedná se o téměř desetinásobný nárůst, který zároveň ukazuje, co je ve skutečnosti možné. Roční produkce ve výši 2,02 milionu tun by znamenala, že Vietnam ročně vytěží desetinu svých zásob vzácných zemin, které by tak byly zcela vyčerpány za výrazně méně než 10 let. S objemem 22 milionů tun se jedná o druhé největší ložisko na světě. Aby toho dosáhla, hodlá vietnamská vláda otevřít čtyři nové doly kromě devíti již existujících. Do roku 2030 by zbývalo sedm let nejen na otevření těchto dolů, ale také na zvýšení jejich produkce přibližně na 465násobek produkce z roku 2022. Je těžké si představit, jak by se to mělo podařit.
Patří společnost Vietnam Rare Earth Company k Číně?
Je těžké určit, odkud přesně se číslo 2 miliony vzalo, než se dostalo na internet. Ve zprávě MiMa z roku 2021, vydané Centrem pro nerosty a materiály (Center for Minerals and Materials), se však nachází další zajímavá informace: Společnost Vietnam Rare Earth Company (VRE) je z 90 % ve vlastnictví Číny (zbývajících 10 % drží Japonsko). Existuje zde možná nějaká souvislost? Co by Čína mohla získat tím, že by rozšířila pověst, že trh by mohlo zaplavit obrovské množství vzácných zemin?
Západní projekty v oblasti těžby by již nebyly ziskové
Zatímco se čínský monopol na kritické suroviny stále prohlubuje, ostatní země se snaží dosáhnout větší nezávislosti a urychlují průzkum ložisek. Kdyby ceny na celém světě prudce klesly, bránilo by to Západu v ziskové produkci vzácných zemin a technologických kovů. Naše firmy by pak mohly i nadále nakupovat téměř výhradně v Číně. Říše středu by tak měla zaručený odbyt a mohla by i nadále využívat nedostatek surovin jako nátlakový prostředek k dosažení svých politických cílů.
Cenová jistota díky zákonu o dodavatelském řetězci
Zda tomu tak skutečně je, samozřejmě nikdo neví. Jisté však je, že Evropa se rozhodla přenést na firmy větší odpovědnost za diverzifikaci jejich dodavatelských řetězců. Spoléhat se na levné dodávky z Číny a přenášet riziko na vládu nebude fungovat. Díky tomu vznikne trh s vzácnými zeminami produkovanými mimo Čínu a „ekologicky“, i když to bude znamenat vyšší ceny. Investoři do vzácných zemin by se tedy neměli nechat odradit, naopak: právě teď je nejvhodnější okamžik pro vstup do této třídy aktiv.