Vzácné zeminy ze Steenkampskraalu – pro evropský průmysl
Finanční specialista Andreas Kroll ví, že při investování záleží na načasování. Už dříve měl „správný čich“ na vývoj cen důležitých surovin, a proto mu zasvěcenci rádi říkají „papež surovin“.
Do roku 2040 budeme potřebovat sedmkrát více vzácných zemin než v roce 2018
V dnešní době znamená správné načasování včasné investice do strategických kovů, bez nichž nemůže náš průmysl fungovat. Andreas Kroll proto již delší dobu hledá vzácné zeminy, u nichž je bezpečnost dodávek pro evropský průmysl obzvláště ohrožena. Podle studie Deutsche Bank by se poptávka po těchto kovech měla do roku 2040 v porovnání s rokem 2018 až sedminásobně zvýšit. V létě 2022 konečně narazil na to, co hledal. Na internetu narazil na webové stránky uzavřeného dolu na thorium v Jižní Africe. Při dalším pátrání se ukázalo, že Steenkampskraal, jak se tento důl pojmenovaný podle své lokality nazývá, disponuje rudou s nejvyšším obsahem vzácných zemin na světě. Musel tento důl vidět. A zatímco vlády po celém světě stále uvažují, jak zajistit, aby již nečerpaly 40 % jednoho kritického kovu pouze z jedné třetí země, on odletěl s celým vedením společnosti Noble Group na „průzkumnou cestu za surovinami“ do Jižní Afriky.
Čína západním zemím stále více ztěžuje budování vlastních dodavatelských řetězců
V současné době stále dominuje na trhu vzácných zemin Čína. Stále 90 % těchto surovin, které k nám přicházejí, pochází právě odtud. Říše středu si umí udržet své monopolní postavení: teprve v loňském roce čínská vláda zakázala vývoz strojů na separaci a zpracování vzácných zemin. To západním zemím ještě více ztěžuje budování vlastních dodavatelských řetězců.
Geopolitická situace mezi Čínou a Tchaj-wanem představuje rovněž extrémní riziko pro naši bezpečnost zásobování vzácnými zeminami. Pokud by došlo k eskalaci konfliktu, kvůli zablokované trase přes Jihočínské moře by k nám již téměř žádné dodávky nedorazily. Kromě toho by se na nás projevilo i zpřísnění vzájemných sankcí mezi USA a Čínou – bylo by třeba počítat s explozivním nárůstem cen a vážným nedostatkem surovin pro náš průmysl.
Ruda s vysokým obsahem vzácných zemin potřebných pro výrobu magnetů
14. února roku 2023 se Andreas Kroll a jeho tým vydávají na cestu terénním džípem. Areál dolu Steenkampskraal, který se rozkládá na ploše 28 kilometrů, nemá žádnou pevnou adresu; někde uprostřed ničeho vám GPS řekne, že máte „odbočit doleva“. Dobrodružný popis cesty, který však fungoval. Na místě čeká na Andrease a jeho tým majitel – a po krátkém úvodu o chování v dole následuje namáhavý sestup do šachty hluboké přes 100 metrů. Sestupuje se po více než 500 schodech, někteří návštěvníci, kteří nejsou zvyklí na namáhavý život v dole, se silně zadýchali. Za to, co nakonec v šachtě našli, se však všechna ta námaha více než vyplatila: na několika místech stěny tunelu se objevuje modře zářící monazitová ruda. Obsahuje 14,4 % vzácných zemin a velké množství oxidů neodymu, terbia, praseodymu a dysprosia, které jsou klíčové pro výrobu magnetů. Při sestupu Andreas a jeho tým spatřili jen malou část 1,2 kilometru dlouhé rudné žíly, která se táhne po celém území. S odhadovanými zásobami 605 000 tun by tento nález mohl významně přispět k zabezpečení dodávek pro evropský průmysl. Ten totiž potřebuje vysoce výkonné magnety naléhavěji než kdykoli předtím.
Jedna větrná turbína obsahuje až 600 kilogramů vzácných zemin
Poté, co Andreas Kroll vystoupal zpět na povrch po přibližně 500 schodech, téměř se zhroutil vyčerpáním. Zároveň byl nadšený, protože našel přesně to, co hledal. Jen samotný automobilový průmysl bude v budoucnu potřebovat obrovské množství vzácných zemin. Podle portálu Statista bylo v roce 2022 po celém světě přibližně 27,7 milionu elektromobilů, což je o více než deset milionů vozidel více než v předchozím roce. Podle Mezinárodní energetické agentury bude tento trend pravděpodobně pokračovat. Podle jedné studie lze předpokládat, že počet elektromobilů do roku 2030 vzroste na 350 milionů. Uvědomíme-li si, že v jednom elektromobilu je v průměru zabudováno 10 kilogramů vzácných zemin, rychle nám dojde, že samotný automobilový průmysl bude potřebovat obrovské množství těchto surovin. Tento objev má však především zásadní význam pro úspěch energetické transformace. Jedna větrná turbína obsahuje v závislosti na konstrukci mezi 200 a 600 kilogramy vzácných zemin. Aby Evropa zvládla energetickou transformaci, bude podle odhadu BDEW do roku 2030 potřebovat přibližně 1 500 nových větrných turbín ročně. Lze proto očekávat obrovský nárůst poptávky.
V Jižní Africe chceme vyrábět vzácné zeminy ekologicky
Jihoafrická republika je ve srovnání s ostatními africkými zeměmi na černém kontinentu velmi vyspělou zemí. Na cestě k dolu měl tým Andrease s sebou jídlo a vodu na 4 dny, ale to vůbec nebylo nutné. Po celé trase se nacházely čerpací stanice a obchody, kde bylo možné nakoupit zásoby. Díky vynikajícím podmínkám pro solární a větrnou energii umožňuje tato země navíc těžbu vzácných zemin s využitím zelené energie. Také pracovní právo je v souladu se západními standardy, takže by se důl mohl stát důležitým uzlem v síti dodavatelského řetězce, který splňuje kritéria ESG a je nezávislý na Číně. Andreas a jeho tým právě podepisují poslední smlouvy s majiteli dolů. Do projektu se zapojila švýcarská finanční společnost specializující se na těžbu, která společně s Noble Group organizuje financování dolu. Skupina Noble Group má za úkol získat investice ve výši 100 milionů dolarů. Část doufáme financovat prostřednictvím fondu pro suroviny, lví podíl by však měly tvořit investice ze soukromého a průmyslového sektoru.